SILOVÁ DYNAMIKA

Základní

Jeden ze základních pojmů ↗kognitivní lingvistiky, definovaný ✍Talmym (1988), ✍Talmym (2000), angl. force dynamics. Hlavními aktéry s.d. jsou dva soupeřící činitelé: Agonista a Antagonista. Oba dva mají tendenci buď udržet své místo či prostor, n. se dát do pohybu či zvětšit svůj prostor. Agonista je činitel, kterému věnujeme pozornost. Hlavní otázka spojená s Agonistou je, zda je schopen rozvíjet svoje sklony. Antagonista je protiklad/protějšek Agonisty. Hlavní otázka spojená s Antagonistou se týká jeho efektů na Agonistu. Podle Talmyho je fungování s.d. v jazyce všudypřítomné: na úrovni lexikonu, morfologie, syntaxe a diskurzu; s.d. je podle autora nápomocná při analýze různorodých lingvistických fenoménů.

Mezi Agonistou a Antagonistou existují čtyři základní vzory chování (force‑dynamic‑patterns):

(a)

Agonista má tendenci zůstat na svém místě. Je však překonáván silnějším Antagonistou, který Agonistu uvede do pohybu či recese.

(b)

Agonista má tendenci zůstat na svém místě. Je silnější než Antagonista, který působí na Agonistu, a proto se Agonista drží na svém původním místě.

(c)

Agonista má tendenci k pohybu (expanzi) a vyvíjí tlak na Antagonistu, který má tendenci zůstat na svém místě. Agonista je silnější než Antagonista, a Antagonistu proto uvede do pohybu či recese.

(d)

Agonista má tendenci k pohybu (expanzi) a vyvíjí tlak na Antagonistu, který má tendenci zůstat na svém místě. Agonista je však slabší než Antagonista, a proto se Antagonista drží na svém původním místě.

S.d. je nápomocná při popisu lingvistických výrazů, jejichž sémantické vlastnosti se zdají heterogenní (např. předložek, spojek a modálních sloves), což lze přiblížit na analýze příčinných a přípustkových spojek:

(1)

Četníci oba muže propustili, protože neměli žádný důkaz jejich trestného jednání

(2)

Pobafával z dýmky, ačkoli ho velice bolelo v krku

V (1) plán četníků držet oba muže ve vazbě (Agonista) se neuskuteční, jelikož nebyl nalezen žádný důkaz jejich trestného jednání (Antagonista); kvůli silnějšímu Antagonistovi došlo k propuštění mužů (vzor (a)). V (2) je zlozvyk muže kouřit (Agonista) silnější než bolení v krku (Antagonista); Angatonista tak nedokázal zablokovat Agonistu, který trvá na své činnosti (vzor (b)).

Podobným způsobem lze pomocí s.d. analyzovat také předložky díkykvůli či přesnehledě na:

(3)

Většina těch pánů se dostala na své posty díky teorii maximální bezpečnosti

(4)

Práce se zdržely kvůli administrativním nedostatkům

(5)

Ekonomika Vietnamu je zatím, nehledě na hospodářskou krizi, stále na vzestupu

(6)

Přes všechno to pití, to jsem věděl, zůstal Pete v srdci poldou

V (3) se pánové (Agonista), kteří mají tendenci vegetovat, dostali na posty pomocí teorie maximální bezpečnosti (Antagonista). Antagonista uvedl Agonistu do pohybu (vzor (a)). V (4) práce (Agonista) nepřekonala odpor administrativních nedostatků (Antagonista) a byla zastavena (vzor (d)). V (5) vietnamská ekonomika (Agonista) je odolná. Hospodářská krize (Antagonista) ji nemůže zastavit (vzor (c)). V (6) je Petovo cítění, že je policistou (Agonista), silnější než vliv alkoholu, který by ho mohl proměnit (Antagonista) – jeho duše zůstala nepozměněna (vzor (b)).

S.d. je aplikovatelná i na analýzu diskurzu, zvláště v argumentaci (✍Talmy, 1988:88–90). Podle Talmyho existuje v každém jazyce uzavřená třída výrazů a konstrukcí, které lze jmenovat „logikátoři“ (logic‑gators podobní „navigátorům logiky“). Logikátoři „načrtávají rétorickou strukturu, směřují tok ↗ilokuce a specifikují logickou tkáň“; ✍Talmy (1988:90), ✍Talmy (2000:452). Příklady logikátorů jsou ano ale, kromě toho, nicméně, ještě k tomu, tím více, oproti tomu, každopádně, i tak. V č. mezi logikátory patří také sice …, ale:

(7)

A.

Zelenina je zdravá. Měl bys ji jíst

B.

Zelenina je sice zdravá, ale já žádnou jíst nebudu

A (Agonista) v (7) prosazuje názor, že by B (Antagonista) měl jíst zeleninu, protože je zdravá. B uznává, že je zelenina zdravá, ale zároveň konstatuje, že existují důležitější důvody než zdravotní účinky zeleniny (např. že B nechutná), které B vedou k jinému závěru (že ji nebude jíst). B tím vylučuje závěr A (vzor (d)).

S.d. působí i na úrovni diskurzivního očekávání (discourse expectation) (✍Talmy 1988:89–90). Tato diskurzivní funkce se týká mj. momentálního očekávání účastníků diskurzu o směru a obsahu dalšího segmentu textu. V dialogu v (8) číšník předpokládá, že host nemluví česky, a proto přinese anglický jídelní lístek. Host, který mluví česky, to interpretuje tak, že je vyčleňován z česky mluvícího prostředí, a vyžaduje český jídelní lístek.

(8)

Číšník: Hello! (přinese jídelní lístek v angličtině hostovi, který vypadá jako cizinec)

Host: Dobrý den, prosím vás, jestli máte jídelní lísteček ve svahilštině, tak mi ho přineste. Jestli ne, tak přineste český

Číšník se snažil odstranit překážku (Antagonistu), aby komunikace mezi nimi (Agonista) proběhla hladce (číšník si představoval vzor (c)). Host si v replice naopak myslel, že mu použitím angličtiny (Antagonistou) číšník znemožnil přímou jazykovou komunikaci s česky mluvící komunitou (Agonistu) (tj. číšník mu postavil překážku, podle vzoru (d)). S.d. zachycuje dvě odlišné interpretace situace a umožňuje koncepční reprezentaci odlišných diskurzivních očekávání číšníka a hosta.

S.d. inspiruje kognitivnělingvistický výzkum v různých oblastech, např. je aplikována na popis vokálů v č. zvukomalbě (✍Fidler(ová), 2014). Zároveň však potřebuje další dopracování (viz ✍De Mulder, 2007:313). Tak např. zůstává nevyřešeno, jak v rámci s.d. popsat (anglická) modální slovesa, přesněji: jaké síly jsou základem sémantiky modálních sloves ‒ v tom je např. rozdíl mezi Talmym a ✍Sweetser(ovou) (1991:52). Podobně je otázkou, zda lze modální slovesa v češtině a polštině podrobit kompletní analýze pomocí s.d. (✍Clancy, 2010:223).

Rozšiřující
Literatura
  • Clancy, S. J. The Chain of Being and Having in Slavic, 2010.
  • De Mulder, W. Force Dynamics. In Geeraerts, D. & H. Cuyckens (eds.), Oxford Handbook of Cognitive Linguistics, 2007, 294–317.
  • Fidler, M. Onomatopoeia in Czech: A Conceptualization of Sound and Its Connections to Grammar and Discourse, 2014.
  • Sweetser, E. E. From Etymology to Pragmatics: Metaphorical and Cultural Aspects of Semantic Structure, 1991.
  • Talmy, L. Force Dynamics in Language and Cognition. Cognitive Science 12, 1988, 49–100.
  • Talmy, L. Towards a Cognitive Semantics 1. Concept Structuring Systems, 2000.
Citace
Masako Fidler (2017): SILOVÁ DYNAMIKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SILOVÁ DYNAMIKA (poslední přístup: 6. 8. 2020)

Další pojmy:

kognitivní lingvistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka