SCHÉMA

Základní
Rozšiřující

↗kognitivní lingvistice termín užívaný pro označení vztahu strukturních jednotek; definuje se tak, že „struktura A je schéma vůči struktuře B, když A je kompatibilní se specifikacemi B, ale charakterizuje odpovídající entity s menší přesností a méně detaily“ (✍Langacker, 1987:492). Když takto definované A a B jsou ve schematickém vztahu, B jako podřízená struktura je elaborace (elaboration) či instance (instantiation) schématu A jako nadřízené struktury. Pojem [PES] je s. vůči pojmu [VLKODAV]; schematický vztah se často označuje šipkou od s. směrem k elaboraci: [PES] → [VLKODAV], přičemž velkými písmeny se rozumí jen pojem, který je charakterizován specifikacemi a, b, c..., takže např. [JEZEVČÍK] představuje všechny specifikace „jezevčíkovosti“ (malé dlouhé tělo, krátké nožičky, povislé uši, krátká srst atd.), kdežto lingvistickou formu představuje sekvence fonémů /jezevči:k/. Pojmy [KOKRŠPANĚL], [JEZEVČÍK], [DOGA], které jsou slučitelné se specifikacemi [PES], jsou ale charakterizovány větší přesností a více významovými rysy (podrobnostmi), poskytují elaborace schématu (doplňují obsah schématu) [PES]. Schematický vztah tedy můžeme srovnat se vztahem mezi superjednotkou a subjednotkou v taxonomické hierarchii (✍Langacker, 1987:68).

Schematičnost, charakter vztahu mezi schématem a elaborací, může být plná n. částečná (✍Langacker, 1987:69; ✍Dąbrowska, 2004:211; ✍Tuggy, 2007:86). Vztah mezi schématem [PES] a elaboracemi [VLKODAV], [KOKRŠPANĚL], [JEZEVČÍK] a [DOGA] projevuje plnou schematičnost: specifikace s. jsou kompatibilní s elaboracemi. Oproti tomu dochází k částečné schematičnosti, když specifikace s. nejsou plně kompatibilní s elaborací. Např. vztah mezi s. [3. os.mask.sg.part.prét.nedok.] a tvary udělaldělali (srov. níže) projevuje částečnou schematičnost: ve tvaru udělal je specifikace „dok.“ místo „nedok.“ a ve tvaru dělali je specifikace „pl.“ místo „sg.“ Částečná schematičnost je označena přerušovanou šipkou.

Schematický vztah hraje důležitou roli ve vývoji jaz. Např. harašení, deverbální substantivum od slovesa harašit, se týkalo jenom vydávání praskavého zvuku: původně tedy bylo ve schematickém vztahu [VYDÁVÁNÍ ZVUKU] → [HARAŠENÍ]. Slovo harašení se pak začalo používat ve smyslu sexuálního obtěžování. Jinými slovy se k formě /harašeňi:/ (v analogii k angl. harrasment) vytvořila nová kategorizace, podle níž je slovo harašení zařazeno do kategorie negativního lidského chování. Jednorázové užití nové kategorizace ve specifickém kontextu bylo nejprve projevem individuální tvořivosti, v případě harašení se ale užití nové kategorizace rozšířilo po jazykové komunitě a došlo k jeho konvencionalizaci, k novému schematickému vztahu: [NEGATIVNÍ LIDSKÉ CHOVÁNÍ'] → [HARAŠENÍ] (čárka (') označuje, že jde o novou variantu původního schématu [NEGATIVNÍ LIDSKÉ CHOVÁNÍ], které nemělo schematický vztah se slovem harašení).

Schematičností lze vyložit produktivitu slovotvorných modelů. To je možno ukázat na příkladu pojmenování kaliopky (z angl. calliope pants), novější název kalhot, který je v ČNK (SYN) doložen teprve v r. 1993. Tvoření tohoto slova je pravděpodobně motivováno schematickými vztahy. Tyto vztahy upevnilo opakované užití elaborací schématu [KALHOTY]/…ki/ ([KALHOTY]), což představuje pojem a /...ki/ část formy, přičemž dohromady slouží jako s. pro slova texasky, šortkytrenýrky (slova, která se v SYN vyskytují už v dokladech ze 60. let).

Schematický vztah, posílený opakovaným užitím, je označen tučnými šipkami a motivuje vznik označení kaliopky.

Podobně lze vysvětlit i novější termín nadkolenky (první výskyt v SYN v r. 1995), vzniklý pod vlivem existujících schematických vztahů. Jak je vidět v obrázku dole (pro jednoduchost jsou v něm vynechány punčochypunčocháče), slovo nadkolenky zapadá do sítě schematických vztahů spolu s už zakotvenými elaboracemi ťapky, ponožky, podkolenky, nylonkysilonky. Jeho fonologické i sémantické specifikace jsou kompatibilní s fonologickými specifikacemi schématu /…kolenki/, se specifikacemi schématu /…nki/ na vyšší úrovni a nakonec se specifikacemi schématu [PUNČHOCHOVÉ ZBOŽÍ]/…Cki/ (C = konsonant).

Prostřednictvím schematičnosti lze vysvětlit i postupné prosazení jedné z jazykových variant při jejich konkurenci. Podle SYN varianta džíny vytěsňuje variantu džínsy (https://syd.korpus.cz/):

Plná schematičnost mezi slovem džíny a schématem [PLURALIA TANTUM]/…Vni/ (V = vokál), pod kterým je řada pomnožných substantiv (např. noviny, dějiny, narozeninyprázdniny), jehož jsou džíny elaborací, upevňuje tuto variantu ve srovnání s tvarem džínsy, který se těší jenom částečné schematičnosti se schématem [PLURALIA TANTUM]/…Vni/, tj. chybí u něho formální shoda.

Schematické vztahy existují i na jiných úrovních jaz. Např. taxonomie fonologických jednotek je postavena na základě schematických vztahů (✍Taylor, 2003:146–149). Foném můžeme považovat za s. a jeho fonetické realizace za elaborace (/t/ → [t], [d]). Také v syntaxi se uplatňuje schematičnost (viz ↗kognitivní gramatika, ↗konstrukční gramatika).

S. vzniká a v jazykové struktuře se postupně konsoliduje (entrenched) pomocí počtu elaborací: např. schéma [INFINITIV]/…t/ se konsoliduje díky vyšší frekvenci typů (type) – pracovat, učit, mluvit, dělat atd. Oproti tomu jednotlivé slovo (např. neregulérní tvar vok. sg. bože) se konsoliduje díky vyšší frekvenci tokenu, tj. velkému počtu výskytů specifického tvaru bože (✍Croft & Cruse, 2004:309).

V kognitivní lingvistice nelze elaborace vynechat, chceme-li dosáhnout plného popisu jazyka. Abstraktní s. na vyšších úrovních nejsou základnější ani reálnější než konkrétnější elaborace na nižších úrovních (✍Taylor, 2003:160). Abstraktní model v mysli lingvisty, který se cení v jiných lingvistických teoriích, v kognitivní lingvistice nutně nepožívá větší autority proto, že je elegantnější n. nabízí jednodušší řešení. Tím, že kognitivní lingvistika klade důraz na konkrétní jaz. jevy, považuje pravidelné jaz. jevy i odchylky za stejně důležité (✍Taylor, 2003:304).

S. se může lišit od prototypu. Prototyp představuje to, co je pro danou skupinu pojmů typické. Prototyp se nalézá ve středu radiální struktury, v níž jsou zmapovány související pojmy, které však nejsou na vyšší pozici hierarchického modelu, jako je tomu v případě s. Specifikace prototypu nemusí být nutně zcela kompatibilní se všemi pojmy v radiální struktuře.

S. je jedním z ústředních pojmů kognitivní lingvistiky. Koncepty jako image-schéma, konstrukce, metafora a domény můžeme považovat za projevy schematičnosti n. za speciální uspořádání schémat (✍Tuggy, 2007:111).

Literatura
  • Croft, W. & D. A. Cruse. Cognitive Linguistics, 2004.
  • Dąbrowska, E. Language, Mind, and Brain: Some Psychological and Neurological Constraints on Theories of Grammar, 2004.
  • Langacker, R. Foundations of Cognitive Grammar 1: Theoretical Prerequisites, 1987.
  • Taylor, J. R. Cognitive Grammar, 2003.
  • Tuggy, D. Schematicity. In Geeraerts, D. & H. Cuyckens (eds.), Oxford Handbook of Cognitive Linguistics, 2007, 82–116.
Citace
Masako Fidler (2017): SCHÉMA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SCHÉMA (poslední přístup: 6. 12. 2019)

Další pojmy:

kognitivní lingvistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka