PERIFRÁZE

Základní

Termín klasické rétoriky; nahrazení slova slovním spojením n. výpovědí, v nichž se připomíná vlastnost, podobnost, funkce n. jiná skutečnost charakteristická pro pojmenovanou substanci. Každá p. je proti neperifrastickému pojmenování rozšířena o další určení (např. p. modrá armáda pro železničáře vychází z faktu, že železničáři nosí modrou uniformu), vyjadřuje významové hodnoty, které jsou v přímém pojmenování implikovány, např. spisovatel (umělec slova), napsat (dát své myšlenky na papír) atd. P. jsou v různém stupni idiomatizovány (viz ↗frazém a idiom).

Podobně jako u jiných výrazů z oblasti rétoriky je třeba lišit p. lexikalizované a aktualizované. Např. výraz muž z ulice se už stal synonymem výrazu prostý člověk n. obratem ruky může zastoupit adv. rychle, ihned apod. Lexikalizovány jsou některé ↗eufemismy, např. místo zemřít se užívá odejít na věčnost, rozloučit se s životem, opustil rodinu aj. P. aktualizované ovšem mají funkci estetickou a patří k charakteristickým prostředkům ↗uměleckého stylu; hojně jich využívá také ↗styl publicistický (viz ↗aktualizace).

V lingvistice se princip p. využívá při neformální charakteristice významu nějakého výrazu: léčitel = ‘kdo tvrdí, že léčí a používá přitom alternativní metody’.

Rozšiřující
Literatura
  • ČS, 1992, 128–30.
  • Filipec, J. Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie, 1961.
  • Midjana, T. Die Periphrase, 2005.
  • Thümmel, W. Das Problem der periphrastischen Konstruktionen, 1966.
Citace
Milan Jelínek (2017): PERIFRÁZE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PERIFRÁZE (poslední přístup: 25. 3. 2019)

Další pojmy:

rétorika stylistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka