KRAJNÍ FORMULACE

Základní

Takové formulace, které nějakou skutečnost prezentují z hlediska jejích minimálních nebo maximálních parametrů, tedy jako krajní případ (odtud původní angl. pojmenování extreme case formulations), např. „Nic se mi nedaří“ (jako odpověď na otázku „Co je s tebou?“). Termín často užívaný při rozboru mluvených projevů. Vznikl v rámci ↗konverzační analýzy, ale jako nástroj se užívá i v dalších typech analýz diskurzu.

Rozšiřující

✍Pomerantz(ová) (1986), autorka tohoto pojmu, jím rozumí specificky užívané výrazy, které obsahují slova jako „vždycky“, „všude“, „úplně“, „žádný“, „každý“, „nikdo“; v rozhovorech, které analyzovala, mluvčí k.f. užívali jako přesvědčovací prostředek např. k obraně či ospravedlnění popisů a hodnocení. Jiní autoři doložili, že k.f. jsou užívány k zesílení účinnosti n. dramatičnosti tvrzení n. jako strategie, jak se vyhnout zodpovědnosti za konkrétnější tvrzení (fotbalový trenér reaguje na otázku reportéra, kdo z hráčů ho dnes zaujal: „Všichni hráli dobře.“). Byly studovány praktiky, jimiž mluvčí k.f., které vyslovili, ze své iniciativy sami opravují n. je k tomu vedou jejich komunikační partneři (viz ↗opravné sekvence), n. to, jak mluvčí k.f. v rozhovoru reflektují, tedy pokud je vůbec reflektují (např. je prezentují jako nepřesné n. jako přehánění). K.f. byly zkoumány v řadě institucionálních kontextů, jako jsou lékařská vyšetření, slyšení u soudu, politické debaty. Z hlediska sociálněvědní metodologie mohou být k.f. problémem pro některé metody kvalitativního výzkumu (viz ↗kvalitativní sociolingvistika), které jsou užívány mj. při výzkumu různých aspektů jazyka, resp. komunikace. Jde zejm. o různé typy interview – v datech získaných tímto způsobem je někdy obtížné odlišit, zda respondent vypovídá (resp. se snaží vypovídat) o faktech, n. užil k.f. Podobně jako v jiných institucionálních kontextech může výzkumník v průběhu interview preventivně iniciovat různé druhy oprav (viz ↗opravná sekvence), jimiž respondenta „vede k větší přesnosti“. V teorii ↗jazykového managementu se tento problém reflektuje v pojmu „managementový souhrn“ (✍Nekvapil, 2004).

Literatura
  • Drew, P. Precision and Exaggeration in Interaction. American Sociological Review 68, 2003, 917–938.
  • Edwards, D. Extreme Case Formulations: Softeners, Investment, and Doing Nonliteral. Research on Language and Social Interaction 33, 2000, 347–373.
  • Iñigo-Mora, I. Extreme Case Formulations in Spanish Pre-electoral Debates and English Panel Interviews. Discourse Studies 9, 2007, 341–363.
  • Nekvapil, J. Language Biographies and Management Summaries. Language Management in Contact Situations III, Report on the Research Projects, 104, 2004, 9–33.
  • Pomerantz, A. Extreme Case Formulations: A Way of Legitimizing Claims. Human Studies 9, 1986, 219–229.
  • Sidnell, J. “There’s risks in everything“: Extreme-case Formulations and Accountability in Inquiry Testimony. Discourse & Society 15, 2004, 745–766.
Citace
Jiří Nekvapil (2017): KRAJNÍ FORMULACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KRAJNÍ FORMULACE (poslední přístup: 24. 9. 2020)

Další pojmy:

analýza diskurzu

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka