HYPOTÉZA FRAKTÁLNÍ STRUKTURY JAZYKA

Autor: Jan Andres
Základní
Rozšiřující

↗Jazykovým fraktálem jsou někdy míněny sémantické rekurze, u nichž lze rozlišit několik metaúrovní. Mnoho takových výrazů se vyskytuje zejména v poezii, např. Holanova propast propasti apod. Pravděpodobně první, kdo se od konce 60. let 20. stol. systematicky zabýval soběpodobnými jazykovými strukturami a mírou jejich členitosti, byl ✍Mandelbrot (1975). Za tímto účelem zkoumal pomocí tzv. Zipfova‑Mandelbrotova zákona (✍Mandelbrot, 1975) pravidelné lexikografické stromy, kde podle něj „každá větev představuje sama o sobě škálovaně redukovanou verzi celého stromu“. I když lexikografické stromy nebývají obecně pravidelné a nevykazují striktní soběpodobnost, lze Mandelbrotovy myšlenky považovat za počátek úvah o fraktální struktuře přirozených jazyků.

Altmannova koncepce kvantitativní lingvistiky (viz např. ✍Altmann, 2012) vedla ✍Hřebíčka (2002) ke zformulování hypotézy o fraktální struktuře jazyka (viz ↗jazykový fraktál). Její tzv. slabá verze jednoduše říká, že „tzv. Menzerathův‑Altmannův zákon (MAZ) (viz ↗Menzerathův-Altmannův zákon) platí pro všechny známé jazykové úrovně, včetně nadvětných tzv. sémantických konstruktů“. Jinými slovy, že „jazykové struktury vykazují soběpodobnost vzhledem k platnosti formálně stejného MAZ na všech jazykových úrovních, a to až na parametry A, b, c, které danou jazykovou strukturu charakterizují“. Tzv. silná verze je založena na izomorfismu mezi zlogaritmovaným tvarem MAZ a ↗Moranovým‑Hutchinsonovým vzorcem pro výpočet tzv. soběpodobnostní dimenze matematických fraktálů (viz ↗jazykový fraktál). Podle této verze můžeme na základě zmíněného izomorfismu modelově přiřadit dané jazykové struktuře, splňující MAZ na všech jazykových úrovních s kladnými tvarovými parametry b > 0, cyklicky (blokově) soběpodobný ↗matematický fraktál, jehož dimenze se rovná převrácené hodnotě aritmetického průměru tvarových parametrů b > 0.

Literatura
  • Altmann, G. Certain Differences between Qualitative and Quantitative Linguistics. Czech and Slovak Linguistics Review 1, 2012, 6–15.
  • Andres, J. On a Conjecture about the Fractal Structure of Language. Journal of Quantitative Linguistics 17, 2010, 101–122.
  • Hřebíček, L. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem, 2002.
  • Mandelbrot, B. Les objets fractals, forme, hasard et dimension, 1975 (č. překlad Fraktály: tvar, náhoda a dimenze, 2003).
Citace
Jan Andres (2017): HYPOTÉZA FRAKTÁLNÍ STRUKTURY JAZYKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/HYPOTÉZA FRAKTÁLNÍ STRUKTURY JAZYKA (poslední přístup: 21. 9. 2019)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka