BOHEMISTICKÉ ČASOPISY

Základní

Za první časopisy věnované češtině lze pokládat pokusy J. Dobrovského o vytvoření periodicky vycházejícího orgánu, vědecké revue bohemisticko‑slavistické, která by přinášela přehled novinek v oboru, bibliografické údaje, kritiku i polemiku. Dobrovský je vydával několikrát od 70. let 18. stol., počínaje žurnálem Böhmische Litteratur auf das Jahr 1779 (celkem čtyři sešity), na nějž navázaly tři sešity časopisu Böhmische und mährische Litteratur auf das Jahr 1780 a posléze ve třech sešitech Litterarisches Magazin von Böhmen und Mähren (1786–1787). (V 19. stol. pak vydal Dobrovský ještě sborníky tematicky slavistické už svými názvy: Slavin (1806) a Slovanka I, II (1814, 1815).) Jazykovědná bohemistika nacházela poté místo především v Časopise Společnosti vlasteneckého Museum v Čechách od jeho založení r. 1827, od 5. ročníku (1831) byl jeho název změněn na Časopis českého museum (obvyklá zkratka ČČM), od 29. ročníku (1855) pak na Časopis Musea Království českého a od roku 1923 konečně na Časopis Národního musea. Až do třetí čtvrtiny 19. stol. to byl vlastně jediný periodický orgán, který – vedle tematiky spjaté s činností muzejní – přinášel průběžně příspěvky k dějinám českého jazyka i k češtině současné na úseku její mluvnice, slovní zásoby i pravopisu.

Poznání češtiny, zvláště dialektologickému a toponomastickému, se otevíraly též časopisy regionální, jako byl především Časopis Matice moravské (obvyklá zkratka ČMM), vydávaný od roku 1869 (od roku 1956 se změněným názvem Sborník Matice moravské), n. Věstník Matice opavské, vycházející od roku 1878 (od roku 1936 pak s názvem Slezský sborník a od roku 1948 s podnázvem Acta Silesiaca), n. Vlastivědný věstník moravský, vydávaný Musejním spolkem v Brně od roku 1946. Články zvl. s dialektologickou a toponomastickou tematikou obsahovaly také tzv. výroční zprávy gymnázií.

Nejstarším č. časopisem specializovaně filologickým jsou Listy filologické a pedagogické, od r. 1887 už bez „pedagogické“; viz Listy filologické (obvyklá zkratka LF). Částečně a přechodně se jazykovědná bohemistika uplatňovala v konzervativněji orientovaném časopise České museum filologické, vycházejícím v letech 1895–1904.

V roce 1910 začal ve Třídě pro jazykozpyt a literární dějepis České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění vycházet na návrh J. Zubatého Sborník filologický (SF), do 1. světové války každoročně, v meziválečném období už jen v 5 svazcích, když poslední, v průběžném počítání jedenáctý, byl vydán s vročením 1936–1939. Časopis přinášel práce středního rozsahu (tj. objemnější než běžný článek, ale kratší než samostatná knižní monografie), tematicky – kromě nepříliš častých příspěvků germanistických, romanistických a klasicko‑filologických – byl zaměřen především na filologickou bohemistiku, zvláště na jazyk (a literaturu) starší.

r. 1911 zahájil Klub pro moderní filologii v Praze vydávání Časopisu pro moderní filologii (ČMF), který otiskoval stati a referáty z filologie slovanské, germánské a románské. Z jazykovědné slavistiky vedle prací komparatistických a paleoslovenistických přispíval zejména k řešení tematiky bohemistické; byla v časopise sledována v celém časovém rozpětí od jazyka staršího až po češtinu novou. Na rozdíl od Listů filologických bylo v Časopise pro moderní filologii věnováno více místa jazyku současnému, zvláště spisovnému, problematice pravopisu a ortoepie apod. Od roku 1953, kdy byla ústředně provedena tematická delimitace našich odborných časopisů, stal se Časopis pro moderní filologii filologickým orgánem „moderní filologie“, tj. už jen západoevropských jazyků, tedy bez slavistiky a bohemistiky, kterým byly vyhrazeny časopisy jiné. Za 2. světové války vznikl přechodně na dobu 1942–1945 fúzí Časopisu pro moderní filologii a Listů filologických Český časopis filologický. Po válce se zase obnovil původní stav dvou samostatných periodik.

Specializovaně bohemistické periodikum bylo založeno v r. 1917 s názvem Naše řeč (obvyklá zkratka ), původně jako „Listy pro vzdělávání a tříbení jazyka českého“, jak stálo v podtitulu. Vychází dodnes; viz Naše řeč. Od roku 1935 vychází časopis Slovo a slovesnost (obvyklá zkratka SaS), původně jako „List Pražského lingvistického kroužku“; viz Slovo a slovesnost. Jen v menším rozsahu nacházela a nachází jazykovědná bohemistika místo též v „časopise pro slovanskou filologii“ Slavia ( obvyklá zkratka Sl), vydávaném od roku 1922 jako reprezentativní mezinárodní slavistická revue; viz Slavia.

V letech 1946–1948 vyšly péčí Zemské školní rady tři ročníky časopisu Zprávy pro češtináře, jejichž úkolem byla didaktická a metodická pomoc učitelům českého jazyka a literatury. Od roku 1950 vydávalo ministerstvo školství periodikum Český jazyk, v roce 1959 byl k Českému jazyku připojen časopis Česká literatura ve škole (vycházející rovněž od r. 1950) a spojené časopisy začaly vycházet pod názvem Český jazyk a literatura (ČJL) jako „Časopis pro metodiku českého jazyka“; počátkem 90. let 20. stol. byla plynulost jeho vycházení na čas přerušena. Český jazyk a literatura je časopis věnovaný českému jazyku a literatuře a jejich vyučování. V centru pozornosti jsou (z oblasti českého jazyka) lingvodidaktické problémy a v souvislosti s tím se řeší otázky cíle, obsahu a metod vyučování a školní, resp. pedagogické komunikace.

Teze přednášek proslovených na veřejných zasedáních Jazykovědného sdružení spolu se zpravodajstvím o vybraných novinkách jazykovědné literatury a s občasnými originálními příspěvky k zajímavým otázkám lingvistické teorie přináší časopis Jazykovědné aktuality, vydávaný od roku 1964 v Praze. Bohemistika tvoří důležitou složku materiálů, které jsou v něm otiskovány.

V letech 1993–2009 vydávala Filozofická fakulta UK časopis Čeština doma a ve světě (ČDS) jako popularizačně zaměřený čtvrtletník. Od roku 2011 vychází [Nová] čeština doma & ve světě (NČDS) jen v elektronické podobě, zachovávajíc zaměření Češtiny doma a ve světě. V roce 2010 nahrazuje Češtinu doma a ve světě nový časopis Studie z aplikované lingvistiky/Studies in Applied Linguistics (SALi). Zaměřuje se na vybraná témata aplikované lingvistiky, interdisciplinární oblasti popisu jazyka a styčné metodologické otázky. Časopis Češtinář vychází od r. 1990 jako Zpravodaj Katedry českého jazyka a literatury Univerzity Hradec Králové. Je zaměřen na prezentování výsledků bádání z oblasti jazykovědné (a literárněvědné) bohemistiky se zřetelem k pedagogickým disciplínám.

Odborné příspěvky k jazykovědné bohemistice přinášejí též periodika věnovaná jen některé dílčí disciplíně bohemistických studií, jako např. Acta onomastica (AOn) (dříve Onomastický zpravodaj), založený v r. 1960 V. Šmilauerem a J. Svobodou. Otiskuje původní stati, recenze a zprávy týkající se všech oblastí výzkumu vlastních jmen; publikují v něm i pracovníci nejazykovědných vědních oborů. Časopis Korpus – gramatika – axiologie (obvyklá zkratka KGA), s podtitulem Časopis pro korpusový výzkum a hodnocení jazyka, vychází od r. 2010. Jeho vznik byl motivován novou orientací části lingvistické obce na empirické a do značné míry objektivizované metody vědeckého výzkumu jazyka prostřednictvím rozsáhlé a žánrově pestré materiálové báze, již poskytují velké elektronické korpusy textů; viz Korpus gramatika axiologie.

Studie o č. jazyce vycházejí i v početných jazykovědných periodikách vydávaných po druhé světové válce našimi filozofickými a pedagogickými fakultami.

Specializovaně bohemistické časopisy jsou vydávány i v cizině. V USA vychází od r. 1993 dvakrát ročně Czech Language News (http://czechlanguageassociation.tumblr.com/) jako orgán International Association of Teachers of Czech. Slouží jako fórum pro informace o výuce češtiny a o české kultuře a má zájem na prohlubování interdisciplinární a mezinárodní spolupráce a o propojení teoretického a praktického aspektu studia češtiny. V Sofii začal v r. 1994 vycházet časopis Homo bohemicus (http://bohemiaklub.org/), v letech 1996–1997 z finančních důvodů nevycházel, byly však vydány tři Almanachy Bohemia, znovu obnoven byl r. 1998. Od roku 2005 vydávají bulharští studenti bohemistiky Čechopis. Časopis bulharských bohemistů; představuje vtipně a elegantně publikované bohemikum široce kulturního záběru, ale už prakticky bez statí jazykovědných. Od 2001 vydává Institut slovanské filologie Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani speciální bohemistický časopis Bohemistyka (http://bohemistyka.pl/). Deklarovaným vzorem pro tento časopis jsou Naše řeč a Český jazyk a literatura.

Rozšiřující
Literatura
  • Bozděchová, I. & J. Hrbáček. Časopis Český jazyk a literatura. 70, 1987, 262–266.
  • Bozděchová, I. & I. Hroudová. Časopis Český jazyk a literatura. 73, 1990, 40–42.
  • Čtvrtstoletí Klubu moderních filologů a Časopisu pro moderní filologii. ČMF 22, 1936, 197–198.
  • Drobná, Z. Vývoj programu a poslání Časopisu Národního muzea za sto padesát let jeho trvání. Časopis Národního muzea 146, 1977, 2–44.
  • Dršatová, J. Nový časopis „Čeština doma a ve světě“. Češtinář 4/3, 1993–1994, 95–96.
  • Fetters, A. Češtinářské časopisy. Češtinář 5/3, 1994–1995, 96.
  • Hošnová, E. Léta 1999–2002 v časopise Český jazyk a literatura. 86, 2003, 101–104.
  • Kudělka, M. Slavistika v Musejníku do první světové války. Slovanský přehled 63, 1977, 97–114.
  • Olivová-Nezbedová, L. Úvodem k 36. ročníku českého onomastického časopisu. AO 36, 1995, 7–8.
  • Trifonova, J. & M. Mladenova. Několik slov o vydávání časopisu bulharských bohemistů „Homo Bohemicus“. Bohemistyka 2, 2002, 76–80.
  • Zeman, J. Nad prvními čísly časopisu „Czech Language News“. Češtinář 6, 1995–1996, 56–57.
  • Viz také Slovo a slovesnost, Naše řeč, Listy filologické, Slavia, Korpus – gramatika – axiologie.
Citace
Radoslav Večerka (2017): BOHEMISTICKÉ ČASOPISY. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/BOHEMISTICKÉ ČASOPISY (poslední přístup: 14. 11. 2019)

Další pojmy:

bohemistické časopisy

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka