ASOCIAČNÍ ANAFORA

Základní

Nekoreferenční systémový sémantický n. pragmatický vztah mezi blízkými výrazy v textu podílející se na koherenci textu. Typický příklad:

(1)

Helena vstoupila do pokoje. Ze stropu kapala voda

Výrazy ve vztahu a.a. jsou ve zřetelném významovém vztahu, který odpovídá nějakému věcnému vztahu mezi pojmenovanými předměty ve výpovědi. Může jít o výrazy v množinových vztazích (množina – podmnožina – element množiny: Pro děti máme připravené balónky. Pro chlapce modré, pro dívky červené), ↗meronymické vztahy (Helena vstoupila do místnosti. Ze stropu kapala voda), vztahy mezi ↗kohyponymy (V pondělí zavařovala meruňky. V úterý přijel Karel. Ve středu), mezipropoziční vztahy (Ukroj mi kousek chleba, prosím tě. Nůž leží na stole.), ↗antonyma (V této místnosti jsou jen nekuřáci. Kuřáky jsme přestěhovali vedle), symptomatické vztahy (K večeru se dostavila vysoká horečka. Přesto hlásící se nemoc nepropukla dosud v plné míře) aj. V zahraniční lingvistice se pro tyto vztahy používá termín bridging (✍Clark, 1977), označující navazování spojovacího „můstku“ k předchozím výrazům; termín a.a. pochází od ✍Hawkinse (1978). A.a. bývá spojována převážně s identifikací známé informace v textu (✍Daneš, 1979; ✍Clark, 1977).

Jemnost klasifikace mezivětných vztahů záleží na cíli popisu. Pro anotování textových vztahů se používá méně detailní klasifikace zaměřená na anotaci velkých textových korpusů s cílem dosáhnout co největší shody mezi anotátory. V různých anotačních projektech se vyčleňují meronymické vztahy, vztahy typu množina – podmnožina/element množiny, jednotka – atribut (Jan – patnáctiletý), událost – výsledek (zkouška – výsledek), vztahy mezi účastníky jedné situace (jízda – sedadlo), funkce – hodnota (např. Teplota stoupla na 90 stupňů) aj.; viz ✍Müller & Stube (2001); ✍Gardent & Manuelian ad. (2003); ✍Nedoluzhko(vá) (2011) aj. K prostředkům vyjadřování a.a. náleží vedle ontologických vztahů mezi účastníky anafory také slovosled, určitý člen (v jaz., jež ho mají), zájmena a identifikátory poukazující na kontextovou zapojenost anaforického výrazu.

Rozšiřující
Literatura
  • Clark, H. Bridging. In Webber, B. ad. (eds.), Proceedings of the 1975 Workshop on Theoretical Issues in Natural Language Processing, 1977, 169–174.
  • Daneš, F. O identifikaci známé (kontextově zapojené) informace v textu. SaS 40, 1979, 257–270.
  • Gardent, C. & H. Manuelian ad. Which Bridges for Bridging Definite Descriptions? In Abeillé, A. ad. (eds.), Proceedings of the EACL 2003 Workshop on Linguistically Interpreted Corpora, 2003, 69–76.
  • Hawkins, J. Definiteness and Indefiniteness: A Study in Reference and Grammaticality Prediction, 1978.
  • Hrbáček, J. Nárys textové syntaxe spisovné češtiny, 1994.
  • Müller, Ch. & M. Stube. Annotating Anaphoric and Bridging Relations with MMAX. In Proceedings of the 2nd SIGdial Workshop on Discourse and Dialogue, 2001, 90–95.
  • Nedoluzhko, A. Rozšířená textová koreference a asociační anafora, 2011.
  • Palek, B. Referenční výstavba textu, 1988.
Citace
Anna Nedoluzhko (2017): ASOCIAČNÍ ANAFORA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ASOCIAČNÍ ANAFORA (poslední přístup: 23. 1. 2020)

Další pojmy:

textová lingvistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka