Podle ↗OTS vzniká z názvů substancí ↗mutací; může být činnostní n. stavové. Slovesa činnostní jsou utvořena od názvů neživých substancí, a to podle prostředku děje (mast > mastit, buben > bubnovat), podle jeho výsledku (křivda > křivdit, smrt > usmrtit) n. podle přidávaného objektu (hnůj > hnojit, ryby > zarybnit, sedlo > (o)sedlat). Malá skupina sloves je tvořena od ↗názvů dějů ↗transpozicí (nazývanou zpětná): válka > válčit, rachot > rachotit. Slovesa stavová jsou utvořena většinou od subst. životných a pojmenovávají děj podle činitele (otrok > otročit, pán > panovat, voják > vojákovat), řidčeji od subst. neživotných a pojmenovávají děj podle okolnosti (tábor > tábořit, trůn > trůnit, hnízdo > hnízdit); viz Šlosar v ✍PMČ (1995). Hranice mezi mutací a transpozicí je plynulá, stejně jako hranice mezi dějem a stavem: Co děláš rád? – Tábořím (děj) × Kde jsou děti – Někde táboří (stav? / děj?).