ZKRATKA  (abreviace)

Základní

1. Výsledek zkrácení (a) slova n. (b) slovní skupiny: (a) doktor // dr., kilogram // kg, století // stol. …; (b) a jiné // aj., a tak dále // atd., mimo jiné // mj. V mluveném projevu se z. obyčejně vyslovují nezkráceně, a to i tehdy, jestliže se v psaném jaz. ustálily (např. z. prof. vyslovujeme [profesor], z. mj. [mimo jiné], z. rtg. [rentgen] n. [rentgenogram]); některé z. lze vyslovit dvěma způsoby: atd. [atd.] n. [a tak dále]. Z. neobsahují flexi, ale vyslovujeme je s flexí: setkám se s prof. Novákem [s profesorem Novákem]. Často z. ani nevyjadřují slovní druh, např. z. subst. může znamenat substantivum n. substantivní. Tyto z. vznikají buď záznamem počátečního písmene n. skupiny počátečních písmen (pan n. pán // p., to znamená // tzn.,  před Kristem // př. Kr.), n. záznamem první části slova (profesor // prof., oddělení // odd., století // stol. …) n. záznamem pouze vybraných souhlásek (rentgen // rtg., doktor // dr., podplukovník // pplk., staročeský // stč.). Z. tvořená minuskulemi (tj. malými písmeny) je signalizována tečkou na konci (odd. // oddělení, stol. // století). V případě, že se z. změnila ve značku, kterou je třeba považovat za přesně definovaný grafický symbol, tečka odpadá (cm // centimetr, hl // hektolitr, A // ampér, Hz // hertz, mf // mezzoforte). Také za značky se v mluveném projevu dosazují slova, z nichž zkrácením vznikly; např. Novorozeně vážilo 3 kg 300 g // [tři kilogramy (a) tři sta gramů]).

2. Výsledek zkrácení víceslovných pojmenování: Tradičně se rozlišují dva typy: (a) iniciálové zkratky a (b) slabičné zkratky.

(a) Zkratky iniciálové // Akronyma vznikají z počátečních písmen částí víceslovných pojmenování; jsou založené na čtení prvních písmen slov: USA, vysl. [u: es a:]; ÚMČ (= Úřad městské části), vysl. [u: em če:] apod.; pod přízvukem je poslední slabika. Z. tohoto typu jsou známy už ze starověku, srov. v předkřesťanském Římě: SPQR // Senatus Populusque Romanus, podle evangelia sv. Jana na kříži Ježíše Krista: INRI // Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum. V 19. stol., a hlavně v období první republiky narůstal počet z. tvořených majuskulemi (tj. velkými písmeny) počátků slov, která tvořila součást názvu, i u nás (ČSR // Československo, KU n. UK // Karlova univerzita n. Univerzita Karlova), včetně přejímek (BMW // Bayerische Motorwerke, NSDAP // Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei …). Jejich počet se rychle zvětšoval po r. 1948 zejména zkratkami pro nové skutečnosti, u nás jednak zkratkami, které vytvářel komunistický systém moci a organizování státu (SVVŠ // střední všeobecně vzdělávací škola, MNV // místní národní výbor, ROH // Revoluční odborové hnutí, JZD // jednotné zemědělské družstvo; SNB // Sbor národní bezpečnosti, UJEP // Univerzita Jana Evangelisty Purkyně), jednak přejímanými mezinárodními zkratkami, které vznikaly zvl. zkracováním angl. výrazů (NASA // National Aeronautics and Space Administration, OPEC // Organization of the Petroleum Exporting Countries, NHL // National Hockey League …). Po zániku komunistického režimu v r. 1989 záliba v (a) tvoření iniciálových zkratek a (b) přejímání angl. iniciálových z. neupadla, např. (a) AV ČR // Akademie věd České republiky, EHK // Evropská hospodářská komise, CHKO // chráněná krajinná oblast, BIS // Bezpečnostní informační služba, (b) AIDS // acquired immune deficiency syndrome, CD // compact disc, FAQ // frequently asked question, CT // Computed Tomography … Množství zkratek přichází z angl. v souvislosti s elektronickými komunikačními systémy, např. www // z angl. World Wide Web, http // z angl. Hypertext Transfer Protocol, SMS // z angl. Short Message Service, LCD // Liquid Crystal Display. Někdy odpovídá z. jak českému, tak anglickému výchozímu sousloví, např. n.s. // nová série, new series. Doménou tvorby a užívání zkratek je administrativa, publicistika, odborná komunikace, ale také písemné projevy soukromé sféry, zejména zprávy SMS, kde vinou omezeného rozsahu textu a rychlosti psaní vznikají i zkratky individuální. Tomu odpovídá i množství výkladových slovníků zkratek, zčásti specializovaných pro některé obory. Dnes jsou často přístupny na internetu (např. http://www.libri.cz/; http://zkratky.info/), jsou interaktivní a jejich obsah se stále mění. Nadužívání z. v administrativě se vysmívá ve známé písni I. Mládek (cit. první sloka):

Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR,

SNB mé DKW si stoplo na TK.

Mé DKW SPZ ABT 25–50

musí teďka na GO do ČSAO.

Iniciálové z. vznikají zpravidla sdružením velkých písmen bez teček (ČVUT, CT, ČT, OSN, BBC). Výjimky jsou poměrně řídké, např. L.S. = loco sigilli ‘místo razítka’, P.T. // pleno titulo (v adrese místo uvedení titulu n. v dopise místo oslovení). Doporučuje se, aby zvuková realizace akronym byla shodná s výslovností jednotlivých písmen č. abecedy. Ani v akronymech převzatých z angl. není nutné vyslovovat jednotlivá písmena podle abecedy angl., pokud se ovšem angl. výslovnost v č. neustálila, srov. výslovnost O.K. *[o: ka:], nýbrž [ou kej]. Podobně č. přejala výslovnost BBC [bi: bi: si:] // British Broadcasting Corporation. U angl. akronym, u nichž jsme si zvykli na výslovnost podle č. abecedy, působila by angl. výslovnost vyumělkovaně: NATO // North Atlantic Treaty Organization vyslovujeme [nato], USA // United States of America čteme [u: es a:].

Několik přejímek inciálových zkratek, jejichž denotátem jsou předměty, se píše s malými písmeny a morfosyntakticky se chovají jako apelativní substantiva: laser // light amplification by stimulated emission of radiation), radar // radio detection and ranging.

Z. se často – podobně jako v angl. (a jinde) – objevují jako součást pojmenování: C‑vitamín // vitamín C, DVD záznam, SOS dětská vesnička. Spojení cizího akronyma s českým n. do češtiny přejatým jménem, jehož význam je už obsažen v akronymu, se označují žertovným termínem redundant acronym syndrome syndrome (RAS syndrome): virus HiV // HiV virusHuman Immunodeficiency Virus virus’, RAM‑paměťRandom‑Access Memory paměť’; PDF formátPortable Document Format  formát’; objevuje se ovšem také v angl., odkud akronymum pochází, a jinde: PIN numberpersonal identification number number’; viz ↗pleonasmus.

(b) Zkratky slabičné // Zkratky kombinované vznikají z počátečních slabik nebo i hlásek částí víceslovných pojmenování: Janáčkova akademie múzických umění // JAMU, vysl. [jamu]; Československá dopravní kancelář // Čedok; Poštovní filatelistická služba // Pofis, Bezpečnost silničního provozu // Besip. Nazývají se také zkratková slova, protože se začleňují do věty jako slova ohebná.

V hovorovém jaz. vznikají někdy z iniciálových zkratek příponou zkratková slova, např.: Občanská demokratická strana: ODS > ódéeska; Škola uměleckých řemesel: ŠUŘ > šuřka; SMS > esemeska; viz ↗zkracování.

O ↗zkráceninách, tj. slovech jako gynda (< gynekologie), gympl (< gymnázium) viz truncation.

Rozšiřující
Literatura
  • Bartošek, J. K diskusi o zkratkách. 58, 1975, 25–30.
  • Borisov, V. V. Abbreviacija i akronimija, 1972.
  • Čálek, K. Slovník zkratek, 2009.
  • Elman, J. Velký slovník zkratek Evropské unie, 2000.
  • Filipiak, Č. & P. Petřík. Slovník odborných a všeobecně používaných zkratek, 1993.
  • Horecký, J. O skratkách a značkách v slovenčine. Slovo a tvar 1, 1947, 9–14.
  • Hrbáček, J. Typy zkratkových pojmenování v ruštině a v češtině. ČSR 12, 1967, 156–162.
  • Hrbáček, J. Zkratky a lexikální systém. SlavPrag 10, 1968, 275–283.
  • Hrbáček, J. Zkratky a tvoření slov. 55, 1972, 124–130.
  • Hrbáček, J. Jazykové zkratky v češtině, 1979.
  • Jílek, F. Úspornost v řeči. 11, 1927, 57–63.
  • Kol. autorů. Slovník zkratek, 1994.
  • Kos, Z. Zkratky, značky, akronymy, 1983.
  • 1, 1986, 517–526.
  • Pohnert, B. Ke zkratkám a značkám v technické literatuře. 56, 1973, 134–137.
  • Romportl, M. Výslovnost zkratkových slov. 34, 1951, 46–50.
  • Vlková, V. Pojmenování vzniklá z písmenkových zkratek. 67, 1984, 165–166.
  • Viz také Zkracování, Truncation.
Citace
Milan Jelínek (2017): ZKRATKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ZKRATKA (poslední přístup: 23. 4. 2024)

Další pojmy:

slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka