XENISMUS
1. Jazykový (i nejazykový) prvek, který odchýlením od normy platné v daném prostředí či kontaminací norem naznačuje cizost (příp. pseudocizost). V užším pojetí pouze odchylka intencionální, vzniklá úmyslnou imitací cizosti; ne tedy např. interference v řeči cizince učícího se jaz. ani odchylka od normy v zjednodušené mluvě s cizinci; jinou podstatu má též střídání kódů u bilingvních mluvčích (↗code switching). Pro x. je nutné, aby mluvčí i adresát svou kompetencí poznali prohřešek proti normě určitého jaz. a též rozuměli, že „chyba“ vznikla převzetím z normy jiného jaz.n. jejím napodobením, a to pro docílení humorného efektu, přiblížení cizího koloritu apod. Příklady z beletrie:
(1) | Cešky fójak, toprá fójak, kriplfójak pýt tapferfójak, moc rát měl cešky Rakušan. (J. Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka) |
(2) | Není to stupidní? Úplně sexles. Američan nemůže říct, jestli jsem ženská nebo chlap […] Kdežto v Česku každej: Drahodobřevyhandlovalová. Já nevzdám své ová. Jsem pyšná na svůj matkový jazyk a sex. (J. Škvorecký, Trip do Česka) |
(3) | Ráčte si v pšecíň pofjesit mandle a kapat. (L. Rosten, Pan Kaplan má třídu rád v překladu P. Eisnera) |
Příklady aktualizačních x. z dopisů mladých lidí:
(4) | Jak se mash?; Nik mok (= nic moc). |
(5) | Tak jsem tady a hned Tě čínsky pozdravím – Huázyízg, huázyízg. |
Ke konvencionalizovaným x. se okrajově řadí i některé přezdívky národů a etnik, motivované např. typickými křestními jmény n.jaz. rysy daného etnika: ivan (Rus), icik (Žid), ťaman (Vietnamec), nemtudom (Maďar); srov. též přezdívky nář. mluvčích bulák (mluvčí z Domažlicka, podle nář. bul místo byl), maoista (mluvčí ze Slovácka, podle máuo místo málo) apod.
X. lze z hlediska strukturní typologie členit na foneticko-fonologické (též grafické), morfologické, lexikální, idiomatické, syntaktické, textové. Nejčastěji však jde o x. kombinované. Podle dichotomických diferencí týkajících se vzniku a výskytu lze rozlišovat (✍Moser, 1996) x.: (a) kontextové × implantované (kontextové jsou tvořeny odcizenými prvky jaz. kontextu, implantované jsou tvořeny prvky jaz. imitovaného), (b) redukované × plně dekódovatelné (v redukovaných jsou transparentní pouze konotace, v dekódovatelných i denotace), (c) interlingvální × intralingvální, (d) vzniklé z cizích prvků × využívající pouze kombinačních pravidel cizího jaz., (e) cizí × pseudocizí, (f) spontánní × konvencializované, (g) vágní × precizní (vágní nelze přiřadit k jednomu určitému jaz.). Překlad x. vyžaduje reflexi specifických rysů i vzájemných vztahů jaz. výchozího, cílového a imitovaného (srov. např. obtížnost překladu Haškova Švejka do něm.).
2. Rezultát mezijazykové interference, většinou podmíněné kontakty mezi lidmi, jazyky a kulturami (✍Daneš, 2002); viz ↗výpůjčka.
- Bratschi, R. Xenismen in der Werbung: die Instrumentalisierung des Fremden, 2005.
- Daneš, F. Xenizmy v současné češtině. In Č-US 4, 2002, 29–35.
- Ehlich, K. Xenismen und die bleibende Fremdheit des Fremdsprachenlerners. In Hess-Lüttich, E. (ed.), Integration und Identität, 1986, 43–54.
- Hladká, Z. Cizojazyčné prvky v korespondenci mladých lidí. NŘ 86, 2003, 241–250.
- Jung, M. Sprachgrenzen und die Umrisse einer xenologischen Linguistik. Jahrbuch Deutsch als Fremdsprache 19, 1993, 203–230.
- Moser, W. Xenismen. Die Nachahmung fremder Sprachen, 1996.
- Nekula, M. Stereotypy v lexikalizovaných etnických označeních. In Nebeská, I. & A. Macurová, A. (eds.), Jazyk a jeho užívání, 1996, 87–92.
- Roche, J. Xenolekte, 1989.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/XENISMUS (poslední přístup: 25. 4. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka