VLASTNÍ JMÉNO SAKRÁLNÍ
Vlastní jméno neživého objektu (↗abionymum) týkající se v širokém smyslu života církve. Za v.j.s. jsou považována (1) vlastní jména klášterů (Porta coeli, tj. Nebeská brána). (2) Vlastní jména osad zvolená (i) podle církevních staveb (vsi Klášterec a Cerekvička – podle někdejší cerekvičky, tj. dřevěného kostelíčka), (ii) podle patrona tamního kostela – patrocinia (osada Svatý Jakub), (iii) podle představitelů církve, kteří osadu založili, vlastnili atp. (Farářovy Dvory, Popovice, tj. ves lidí patřících popovi, tj. knězi, Václavovice u Prostějova – ves nazvána po posledním opatovi kláštera v Hradisku). (3) Vlastní jména samostatně stojících kostelů, kaplí, božích muk, poutních míst, křížů apod. (Kříž u potoka – připomínající tragické utonutí dvou mladíků, Svatý Ján – socha sv. Jana Křtitele a její okolí).
- Boháč, Z. Časové vrstvy patrocinií českých měst a jejich význam pro dějiny osídlení. Historická geografie 4, 1970, 7–41.
- Boháč, Z. Patrocinia jako jeden z pramenů k dějinám osídlení. Československý časopis historický 21, 1973, 369–388.
- David, J. & P. Rous. Neviditelní svědkové minulosti. Místní a pomístní jména na Vysočině, 2006, 121–123.
- Harvalík, M. Synchronní a diachronní aspekty české onymie, 2004, 22.
- Knappová, M. Odraz historických událostí v pomístních jménech. In Olivová-Nezbedová, L. & M. Knappová ad. Pomístní jména v Čechách – o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest, 1996.
- MJMS I, 1970.
- Pleskalová, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, 1992, 62–76.
- Šmilauer, V. Úvod do toponomastiky, 1963, 145, 151–152.
- ÚOO, 1999, 65–66.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/VLASTNÍ JMÉNO SAKRÁLNÍ (poslední přístup: 19. 4. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka