Vyjádření míry zaměřenosti textu na ústřední téma či témata. Princip měření t.k.t. je založen na vlastnostech rankové frekvenční distribuce zvolených jednotek (zpravidla jde o slovní tvar či lemma) a tzv. h-bodu, který je definován jako místo, kde se pořadí slova rovná jeho frekvenci, tj.

kde r je pořadí jednotky a f(r) její frekvence v daném pořadí.

H-bod reprezentuje tzv. pevný bod v rankové frekvenční distribuci a je možné jej v této distribuci vnímat jako přibližnou hranici mezi jednotkami synsémantickými a autosémantickými; viz ✍Popescu (2006); ✍Popescu & Vidya ad. (2009:95–100):

Texty, u nichž se v oblasti synsémantik nevyskytuje žádné autosémantikum, jsou označovány jako tematicky neutrální, texty, u nichž se v oblasti synsémantik autosémantikum vyskytne, jako texty tematicky koncentrované. Tematická váha (TV) autosémantika, jež se vyskytne nad h-bodem, je definována na základě vzdálenosti autosémantika od h-bodu a jeho frekvence, přičemž je normalizována sumou pořadí všech jednotek nad h-bodem a nejvyšší frekvencí zvolené jednotky v textu, konkrétně

kde h je h-bod, r' je pořadí jednotky nad h-bodem, f(r') je její frekvence a f(1) je nejvyšší frekvence zvolené jednotky v textu. Tematická koncentrace (TK) celého textu je pak dána součtem hodnot tematických vah jednotlivých autosémantik, tj.

Výhodou měření t.k.t. je to, že lze rozdíly TK statisticky testovat (viz ✍Čech & Popescu ad., 2014:25–27). Metoda t.k.t. byla použita v textologii (✍Sanada(ová), 2013), literární teorii a historii (✍Wilson, 2009; ✍Davidová Glogarová & David ad., 2013; ✍Davidová Glogarová & Čech, 2013), v historické sémantice (✍David & Čech ad., 2013) a v analýze politických projevů (✍Tuzzi(ová) & Popescu ad., 2010; ✍Čech, 2014). Existují i variantní způsoby měření t.k.t., konkrétně sekundární t.k.t. a proporcionální t.k.t. (✍Čech & Popescu ad., 2014).