Termín původně ✍Rossův (1973), v č. lingvistice neužívaný. Operace, při níž se ↗obsahová věta připojená hypotaktickou spojkou (nejčastěji že, popř. též aby), reprezentující objekt predikátu, kterým je ↗verbum dicendi nebo ↗verbum sentiendi, přesouvá před maticovou větu, přičemž se odstraňuje spojka a věta se připojuje vztažným zájmenným příslovcem jak:

Původní obsahová věta připojená jak může stát i v postpozici: Daří se mu už lépe, jak vidím/pozoruji/soudím; Přestal jsem kouřit, jak mi lékař doporučil. ✍MČ 3 (1987:507–508) označuje takové celky jako souvětí s obráceným vztahem vět, ✍Karlík (1999) mluví o souvětí s hypotaxí nezačleňovací, tj. věta formálně vedlejší má syntaktický status ↗vsuvky. Tradičně se nicméně jako vsuvka hodnotí jen věty vložené do věty maticové (Tatínek, jak vidím / jak Eva říkala, už se uzdravuje). „Transformační“ operace „a → b“ (viz příklady výše) se může uskutečnit jen tehdy, není-li sloveso maticové věty v imperativu:

Motivaci vzniku sliftingových konstrukcí lze vidět v pragmatických faktorech: jde o tzv. pojistkové věty (srov. ✍Karlík, 1995, kde je podán i výklad motivace relativa jak), popř. je lze chápat jako uvádění evidence (hearsay) (viz ↗evidenciálnost), n. jako komentář produktora ke sdělně závažnější větě.