POLITICKÁ ONOMASTIKA
Relativně mladá disciplína (✍Lubaś, 1994), která dosud nemá vypracovanou ucelenou teorii ani jasně definovaný předmět svého studia. Zkoumá působení politiky na soustavu ↗vlastních jmen. Formuje se především v toponomastice] (vědě o ↗toponymech) a antroponomastice (vědě o ↗antroponymech, kde se tento vztah projevuje nejvýrazněji. Vlastní jména vznikají jako nástroj a výsledek společenské komunikace, proto také odrážejí proměny nejen společenské, ale i politické situace. P.o. se zabývá nejen působením politiky na propria, ale rovněž jeho reflexí v ↗onomastice jakožto vědní disciplíně. Existují dva možné přístupy ke vztahu ideologie, politiky a onomastiky: sledování úlohy vědního oboru při formování ideologie, n. naopak popis vlivů ideologie na vědní disciplínu (✍Šrámek, 1980). Nejnápadnějším projevem politického vlivu na ↗onymii jsou změny v antroponymii a toponymii vyvolané cíleným působením, často však oficiálně zdůvodňovaným úsilím o standardizaci dané propriální soustavy (vytváření tzv. státní krajiny; viz např. ✍Bursa, 1994; ✍Hájek, 2002; ✍Hájek, 2008:102). Jejich skutečným záměrem je nejčastěji nahrazení jinojazyčných onymických soustav n. vlastních jmen v dané politické situaci pociťovaných jako nevhodné, např. odstraňování toponym a antroponym s náboženským podtextem v zemích sovětského bloku po roce 1945: Svatý Kopeček – Kopeček u Olomouce, Turčiansky Svätý Martin – Martin, bulharský ostrov Sveta Anastasija – Bolševik (✍Lutterer, 1980; ✍Bursa, 1994:546, 549; ✍Hájek, 2008:55; ✍David, 2011:44–45; ✍Bláha, 2014), nahrazování německých, maďarských a polských antroponym a toponym v Československu, zejména po 1. a 2. světové válce: Rudolf Salzmann – Rudolf Slánský, František Oberpfalcer – František Jílek, Frývaldov – Jeseník, Schönbach – Luby, Parkan/Parkany – Štúrovo (✍Knappová, 1989:76–80; ✍Matúšová, 2003; ✍Matúšová, 2006; ✍Matúšová, 2007; ✍David, 2011:95–128; ✍Vejrychová, 2011; Paměť národa (www.pametnaroda.cz) n. zavádění honorifikačních jmen: Zlín – Gottwaldov, Katowice – Stalinogród, Chemnitz – Karl-Marx-Stadt (viz ↗honorifikační toponymum). Politicky motivované ovlivňování onymie vyvolává napětí a je zdrojem národnostních a politických konfliktů (✍Eller & Hackl, 2008), srov. např. používání podob Falklandy a Malvíny, Republika Makedonija – Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija (tj. Bývalá jugoslávská republika Makedonie), Perský záliv – Arabský záliv, Podkarpatská Rus – Zakarpatská Ukrajina.
Součástí p.o. je rovněž reflexe působení politiky a ideologie na propriální sféru jazyka a onomastiku, srov. např. diskuse o poválečné degermanizaci české oikonymie (v ✍NŘ, 1945–1947; ✍David, 2011:76); diskusi o slovakizaci a nahrazování maďarských toponym na Slovensku v r. 1948 (✍Blanár & Majtán, 1968) n. o změnách sovětské toponymie (✍David, 2011:37, 54). Viz také ↗politická korektnost.
- Bláha, O. Volba rodného jména v kontextu proměn společenského klimatu českých zemí po r. 1945. In Minářová, E. & D. Sochorová ad. (eds.), Vlastní jména v textech a kontextech, 2014, 66–73.
- Blanár, V. & M. Majtán. (eds.) I. slovenská onomastická konferencia, 1968.
- Bursa, G. R. Creating a Political Landscape. The Art of Geographical Name Changing in Bulgaria. Diplomacy and Statecraft 5, 1994, 534–568.
- David, J. Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice. Kapitoly z moderní české toponymie, 2011.
- Eller, N. & S. Hackl ad. (eds.) Namen und ihr Konfliktpotential im europäischen Kontext, 2008.
- Hájek, P. Obecné dějiny intolerance – jazykové osvojování prostoru a jeho význam. In Hájek, P. (ed.), Krajina zevnitř, 2002, 14–24.
- Hájek, P. Jde pevně kupředu naše zem. Krajina českých zemí v období socialismu 1948–1989, 2008.
- Hlavačka, M. „Die Namen mit den Erfordernissen der Zeit in Einklang bringen“. Der Wandel der Toponyme in den böhmischen Ländern nach 1945. Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder 52, 2012, 303–338.
- Knappová, M. Rodné jméno v jazyce a společnosti, 1989.
- Lubaś, W. Polityczna onomastika. In Krošláková, E. (ed.), Jazyková a mimojazyková stránka vlastných mien, 1994, 24–28.
- Lutterer, I. Vliv společenských faktorů na změny v místních jménech ČSSR. In Majtán, M. (ed.), Spoločenské fungovanie vlastných mien. VII. slovenská onomastická konferencia, 1980, 65–71.
- Matúšová, J. K vývoji příjmení u Čechů v prvních poválečných letech. NŘ 86, 2003, 251–256.
- Matúšová, J. Bohemizace místních jmen na území České republiky po roce 1945. In Abramowicz, Z. & E. Bogdanowicz (eds.), Onimizacja i apelativizacja, 2006, 513–523.
- Matúšová, J. K vývoji vlastních jmen německého původu v češtině po roce 1945. Bohemistyka 7, 2007, 25–30.
- Murray, J. Politics and Place‑Names. Changing Names in the Late Soviet Period, 2000.
- Nicolaisen, W. F. H. Placenames and Politics. Names 38, 1990.
- NŘ 29, 1945.
- NŘ 30, 1946.
- NŘ 31, 1947.
- Paměť národa (http://www.pametnaroda.cz).
- Pleskalová, J. Vývoj vlastních jmen osobních v českých zemích v letech 1000–2010, 2011.
- Semotanová, E. Zeměpisné názvosloví českých zemí jako odraz krajinotvorných a dějinných procesů. ČČH 109, 2011, 518–556.
- Šrámek, R. K ideologickým aspektům onomastiky. In Majtán, M. (ed.), Spoločenské fungovanie vlastných mien. VII. slovenská onomastická konferencia, 1980, 17–23.
- Vejrychová, E. Vlastní jména a problém českého nacionalismu 1945–1948. Mag. práce, FF OU, Ostrava, 2011.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/POLITICKÁ ONOMASTIKA (poslední přístup: 24. 4. 2024)
Další pojmy:
onomastikaCzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka