1. V modální logice vztah mezi dvojicí výroků; slučitelné výroky mohou být současně pravdivé, tj. existuje aspoň jeden možný svět, v němž jsou oba ty výroky pravdivé (např. výroky „Yossarian je Asyřan“ a „Václav Havel je prezidentem ČR“). K. symbolicky zapisujeme p ° q, definovat ji lze jako možnost konjunkce ◊(p ∧ q). Viz též ↗inkompatibilita.

2. V lexikologii významová slučitelnost; sémantický syntagmatický vztah mezi dvěma lexémy n. jinými prvky sémantické povahy, který umožňuje jejich běžné a přijatelné vzájemné kombinace ve smysluplném ↗syntagmatu, srov. studená vodan. vztah pes a štěkat. K. existuje tam, kde je vzájemná kombinace obou lexémů založena na přítomnosti ↗sému, který je jim společný: jednou z vlastností psa (a lišky) je, že štěká (tento rys lze použít i k jejich širší definici). K. je v důsledku naší jaz. praxe a zvyku tak základní a samozřejmý vztah, že se zpravidla zvláště nevytýká a nezdůrazňuje; nápadné je však její porušení n. zablokování u jejího opaku, ↗inkompatibility. Viz též ↗kolokabilita.