Souhrn gest a/nebo gestických praktik. Převážnou část g. zaujímá ↗gestikulace, tj. vytváření ↗gest během mluvení. Při gestikulaci jsou gesta buď sémioticky (komunikačně) méně významným doprovodem mluveného projevu, n. jeho integrální a důležitou součástí. Do druhé skupiny patří i případy multimodálních gramatických konstrukcí, tj. uplatňování sémioticky „smíšené syntaxe“ (✍Slama-Cazacu(ová), 1976), na které se komplementárně podílí jak verbální, tak gestická složka (gestický komponent je tu funkčním ekvivalentem lexikální jednotky). G. zahrnuje kromě gestikulace i případy samostatného užití konvenčních gest (↗symbolické gesto). Z hlediska míry konvenčnosti zahrnuje g. jak uvědomělé užívání kulturně kódovaných symbolických gest, tak improvizovanou spontánní gestickou performanci (✍Streeck, 2009). Pohybujeme-li se po škále konvenčnosti, mění se míra závislosti g. na jazyku a rovněž míra podobnosti s jazykem (✍McNeill, 2005:5). Na jednom pólu této škály je improvizovaná gestikulace, která je neodmyslitelně spjata s mluveným projevem, na druhém pólu je pak plně konstituovaný znakový jazyk. Mezi póly této škály, pro kterou se vžil termín Kendonovo kontinuum (✍McNeill, 2000:1–7; ✍McNeill, 2005:5–12; ✍Kendon, 2004:104–106), jsou umístěna symbolická gesta a pantomimické projevy.

Výzkum g. dnes probíhá v různých vědních disciplínách (v lingvistice, sociologii, psychologii, kulturní a historické antropologii aj.) na základě různých přístupů a s různými cíli. Na jedné straně jsou přístupy, které prostřednictvím g. zkoumají primárně jiný předmět: cílem těchto výzkumů je poznání lidského myšlení (kognice), hypotéza o vzniku jazyka apod. Na druhé straně jsou přístupy, které zkoumají g. pro ni samu: cílem je poznání g. jako viditelného prostředku organizace rozhovoru, konstruování promluvy apod. Kromě toho je výzkum g. určován i cíli aplikačními: např. badatele v oblasti informatiky a umělé inteligence přivedl k výzkumům g. zájem o vytváření systému pro komunikaci mezi člověkem a počítačem/robotem (srov. např. ✍Efthimiou(ová) & Kouroupetroglou ad., 2012). K historii bádání o g. v západní tradici srov. zejm. ✍Kendon (2004:17–83), ✍Kendon (2007). – Viz též ↗gestikulace, ↗gesto, ↗konceptuální gesto, ↗pragmatické gesto, ↗symbolické gesto, ↗ukazovací gesto, ↗zobrazovací gesto, ↗multimodální komunikace, ↗tělo v komunikaci.